Den vítězství v Evropě

Německé ozbrojené síly se bezpodmínečně vzdaly 7. května 1945. Válečné akce v Evropě oficiálně skončily o půlnoci 8. května, téměř přesně pět let poté, co se Churchill v hodině největší krize stal premiérem. Konec války oznámil Churchill národu 8. května v tomto projevu, kterým si dnes připomeňme den vítězství nad nacistickým Německem.

Včera ráno ve 2 hodiny 41 minut v hlavním stanu podepsali generál Jodl, zástupce německého vrchního velení, a velkoadmirál Dönitz, určený představitel německého státu, akt bezpodmínečné kapitulace všech německých pozemních, námořních a leteckých sil v Evropě vůči Spojeneckému expedičnímu vojsku a současně vůči sovětskému vrchnímu velení.

Generál Bedell Smith, náčelník štábu Spojeneckého expedičního vojska, a generál François Sevez podepsali dokument jménem nejvyššího velitele Spojeneckého expedičního vojska a generál Susloparov jej podepsal jménem ruského vrchního velení.

Dnes bude tato dohoda ratifikována a potvrzena v Berlíně, kde letecký maršál Tedder, zástupce nejvyššího velitele Spojeneckého expedičního vojska, a generál de Lattre de Tassigny podepíší jménem generála Eisenhowera. Maršál Žukov podepíše jménem sovětského vrchního velení. Německými zástupci budou polní maršál Keitel, náčelník vrchního velení, a vrchní velitelé německé armády, námořnictva a letectva.

Vojenské střety oficiálně skončí jednu minutu po dnešní půlnoci (v úterý 8. května), avšak v zájmu záchrany lidských životů začal již včera podél celé fronty znít rozkaz k zastavení palby a naše drahé Normanské ostrovy mají být dnes rovněž osvobozeny.

Němci na některých místech stále kladou odpor ruským vojskům, avšak budou-li v něm pokračovat i po půlnoci, zbaví se tím ovšem ochrany válečného práva a spojenecká vojska na ně zaútočí ze všech stran. Není překvapivé, že na tak rozsáhlých frontách a v nynějším rozvratu nepřítele nejsou rozkazy německého vrchního velení v každém případě ihned uposlechnuty. Podle našeho názoru, opřeného o nejlepší vojenské rady, které máme k dispozici, to však nepředstavuje žádný důvod k tomu, abychom národu zatajovali skutečnosti, které nám sdělil generál Eisenhower o bezpodmínečné kapitulaci již podepsané v Remeši, ani by nám to nemělo bránit slavit dnešní a zítřejší den (středu) jako Dny vítězství v Evropě.

Dnes budeme snad myslet především sami na sebe. Zítra však vzdáme zvláštní hold našim ruským druhům ve zbrani, jejichž statečnost na bojišti byla jedním z největších přínosů ke společnému vítězství.

Německá válka je tedy u konce. Po letech horečných příprav se Německo vrhlo počátkem září 1939 na Polsko; a v souladu s naší zárukou Polsku a po dohodě s Francouzskou republikou vyhlásily Velká Británie, Britské impérium a Společenství národů válku této hanebné agresi. Když byla statečná Francie sražena na kolena, vedli jsme z tohoto ostrova a z našeho sjednoceného impéria boj osamoceně po celý rok, dokud se k nám nepřipojila vojenská moc sovětského Ruska a později i ohromující síla a zdroje Spojených států amerických.

Nakonec se téměř celý svět spojil proti zlosynům, kteří nyní leží poraženi před námi. Z celého srdce na tomto ostrově i v celém Britském impériu vyslovujeme naši vděčnost našim skvělým spojencům.

Můžeme si dopřát krátké období radosti; nesmíme však ani na okamžik zapomenout na námahu a úsilí, které nás ještě čekají. Japonsko se svou zradou a chamtivostí zůstává neporaženo. Křivdy, které způsobilo Velké Británii, Spojeným státům i dalším zemím, a jeho odporné krutosti volají po spravedlnosti a odplatě. Musíme nyní věnovat veškerou svou sílu a všechny své zdroje dokončení našeho úkolu doma i v zahraničí. Vpřed, Británie! Ať žije věc svobody! Bůh ochraňuj krále!…

[Poznámka Churchill Society Czech Republic: Poté, co Churchill v rozhlasovém vysílání oznámil bezpodmínečnou kapitulaci Německa, přečetl krátce nato stejné prohlášení v Dolní sněmovně a dodal:]

To je poselství, které mi bylo uloženo přednést britskému národu a Společenství národů. Dovolte mi připojit už jen dvě či tři věty. Vyjadřují této sněmovně mou hlubokou vděčnost — Dolní sněmovně, která se ukázala být nejpevnějším základem pro vedení války, jaký kdy naše dlouhé dějiny poznaly. Všichni jsme se dopouštěli chyb, avšak síla parlamentní instituce se ukázala v tom, že dokázala současně uchovat všechny listiny a záruky demokracie, a přitom vést válku v její nejtvrdší a nejdelší podobě. Chci vyslovit své srdečné díky mužům všech stran, každému v každé části této sněmovny, za způsob, jakým byla i pod nepřátelskou palbou zachována živost parlamentních institucí, a za to, jak jsme dokázali vytrvat — a byli bychom vytrvali ještě mnohem déle, kdyby bylo třeba — dokud nebylo dosaženo všech cílů, které jsme si vytkli pro získání úplné a bezpodmínečné kapitulace nepřítele.

Dobře si vzpomínám, jak na konci minulé války, před více než čtvrtstoletím, sněmovna po vyslechnutí dlouhého seznamu podmínek kapitulace a příměří vnucených Němcům necítila sklon k debatě ani k běžné práci, nýbrž si přála vzdát díky Všemohoucímu Bohu, oné Velké moci, která, jak se zdá, utváří a řídí osudy národů i úděl člověka; a proto si dovoluji, pane předsedo, s vaším svolením navrhnout:

"Aby se tato sněmovna nyní odebrala do kostela svaté Markéty ve Westminsteru a vzdala pokorné a uctivé díky Všemohoucímu Bohu za naše vysvobození z hrozby německé nadvlády."

Je to tentýž návrh, který byl předkládán již v dřívějších dobách.

Winston Churchill
8. května 1945
House of Commons, Londýn