Muž činu

Zatímco "muž činu" možná přesněji vystihuje Churchilla v době bitev – politických i vojenských, kdy vyžadoval akci od od sebe samotného i od ostatních, byl vždy neposedným člověkem, který se bál nečinnosti. Ve svých klidnějších letech byl vždy rozhodnutý udržet se ve stavu neustálého zaneprázdnění. Ačkoli jeho nejoblíbenějším koníčkem bylo malování, pilotoval letadla v dobách, kdy byl každý let doslova hazardem se životem, řídil automobily s poněkud nedostatečným ohledem na dopravní předpisy, pokračoval v cestování, jezdectví a plavání, stejně jako v psaní knih během svých "let v divočině" – hrát pólo přestal až ve dvaapadesáti letech – a na koni jezdil  ještě v sedmdesáti letech. Ale to je jen jeho osobní život, který je absolutní nic ve srovnání s jeho životem veřejným, vojenskou kariérou a doteky se smrtí.

'I like things to happen, and if they don't happen I like to make them happen.'
– Winston Churchill (nedatováno)

Churchill věděl, že nejrychlejší cesta k politickému postupu vede přes aktivní službu – "zářivou bránu ke znamenitosti". V únoru 1895 vstoupil Churchill jako podporučík do 4. husarského pluku (4th Queen's Own Hussars), jezdeckého regimentu vyšších kruhů. Chtěl tak získat zkušenosti, než se naplno pustí do politiky. Naříkal nad tím, že svět se stává tak "rozumným a mírumilovným". Žádné bitvy nebyly blízko domova – zatím – a proto se musel po akci rozhlížet daleko za hranicemi. V tu chvíli se však akce dala najít na dalekém ostrově – na Kubě – a díky kontaktům své matky se Churchillovi podařilo vyjednat si práci válečného zpravodaje pro Daily Graphic. A tak vyrazil, s nadšením a odhodlaným duchem, zažít nějakou akci...

ACTION THIS DAY! Především ve svém řízení druhé světové války dokázal Churchill svojí energičností prosadit a uskutečnit mnoho. S úžasnou frekvencí sepisoval memoranda a rozesílal je svým velitelům v poli, přitom dokumenty razítkoval svými slavnými červenými štítky „Action this Day“ a naléhal na rychlé vyřešení. Od svých kolegů i podřízených vyžadoval stejně jako od sebe samotného nasazení a akci – a jeho neustálé pobízení vedlo k tomu, že se během válečného úsilí současně sledovaly stovky různých nápadů a iniciativ. Churchill mmj. použil své červené štítky „Action This Day“ v říjnu 1941 v reakci na stížnost čtyř svých přetížených kryptoanalytiků (včetně Alana Turinga). Když z Bletchley Parku požádali o více zdrojů pro progrma Ultra (dekódvání kódu Enigma) , Churchill napsal: „Action this day! Zajistěte, ať mají vše, co potřebují, s nejvyšší prioritou, a ohlaste mi, že se tak stalo.“ Po celý svůj život dokázal Churchill dávat věci do pohybu. Byl neúnavně hnán vpřed a soustředěný; workoholik odhodlaný naplnit svůj vlastní osud a chránit svou zemi a impeérium – a dělal vše, co mohl, aby všichni kolem něj šli v jeho stopách a táhli za jeden provaz.
ACTION THIS DAY! Především ve svém řízení druhé světové války dokázal Churchill svojí energičností prosadit a uskutečnit mnoho. S úžasnou frekvencí sepisoval memoranda a rozesílal je svým velitelům v poli, přitom dokumenty razítkoval svými slavnými červenými štítky „Action this Day“ a naléhal na rychlé vyřešení. Od svých kolegů i podřízených vyžadoval stejně jako od sebe samotného nasazení a akci – a jeho neustálé pobízení vedlo k tomu, že se během válečného úsilí současně sledovaly stovky různých nápadů a iniciativ. Churchill mmj. použil své červené štítky „Action This Day“ v říjnu 1941 v reakci na stížnost čtyř svých přetížených kryptoanalytiků (včetně Alana Turinga). Když z Bletchley Parku požádali o více zdrojů pro progrma Ultra (dekódvání kódu Enigma) , Churchill napsal: „Action this day! Zajistěte, ať mají vše, co potřebují, s nejvyšší prioritou, a ohlaste mi, že se tak stalo.“ Po celý svůj život dokázal Churchill dávat věci do pohybu. Byl neúnavně hnán vpřed a soustředěný; workoholik odhodlaný naplnit svůj vlastní osud a chránit svou zemi a impeérium – a dělal vše, co mohl, aby všichni kolem něj šli v jeho stopách a táhli za jeden provaz.

Na Kubě oslavil své jedenadvacáté narozeniny pod palbou, když byla kolona, s níž cestoval, napadena rebely proti Španělské vládě. Přestože byl na Kubě pouze šestnáct dní, byl doporučen pro španělský Kříži řádu vojenských zásluh. Po Kubě bojoval v Indii a v Súdánu, kde se zúčastnil jednoho z posledních jezdeckých útoků Britského impéria a bojoval zblízka s mahdího povstalci. Krátce poté odjel jako válečný zpravodaj do Jižní Afriky, kde opět prokázal statečnost pod palbou a stal se národním hrdinou poté, co uprchl z zajetí – podnikl přitom 450 mil dlouhý útěk sám. Bojoval v zákopech první světové války stejně jako v lavicích Dolní sněmovny. Po letech v politickém vyhnanství znamenala druhá světová válka, před níž deset let varoval, že se vynořil na výsluní jako válečný lídr, kterého západní civilizace zoufale potřebovala. Tohle byla jeho nejskvělejší hodina.

Churchill se účastnil jednoho z posledních útoků lehké kavalerie Britského impéria. (klikněte na obraz pro další detaily)