Muž činu
Zatímco "muž činu" možná přesněji vystihuje Churchilla v době bitev – politických i vojenských, kdy vyžadoval akci od od sebe samotného i od ostatních, byl vždy neposedným člověkem, který se bál nečinnosti. Ve svých klidnějších letech byl vždy rozhodnutý udržet se ve stavu neustálého zaneprázdnění. Ačkoli jeho nejoblíbenějším koníčkem bylo malování, pilotoval letadla v dobách, kdy byl každý let doslova hazardem se životem, řídil automobily s poněkud nedostatečným ohledem na dopravní předpisy, pokračoval v cestování, jezdectví a plavání, stejně jako v psaní knih během svých "let v divočině" – hrát pólo přestal až ve dvaapadesáti letech – a na koni jezdil ještě v sedmdesáti letech. Ale to je jen jeho osobní život, který je absolutní nic ve srovnání s jeho životem veřejným, vojenskou kariérou a doteky se smrtí.
'I like things to happen, and if they don't happen I like to make them happen.'
– Winston Churchill (nedatováno)
Churchill věděl, že nejrychlejší cesta k politickému postupu vede přes aktivní službu – "zářivou bránu ke znamenitosti". V únoru 1895 vstoupil Churchill jako podporučík do 4. husarského pluku (4th Queen's Own Hussars), jezdeckého regimentu vyšších kruhů. Chtěl tak získat zkušenosti, než se naplno pustí do politiky. Naříkal nad tím, že svět se stává tak "rozumným a mírumilovným". Žádné bitvy nebyly blízko domova – zatím – a proto se musel po akci rozhlížet daleko za hranicemi. V tu chvíli se však akce dala najít na dalekém ostrově – na Kubě – a díky kontaktům své matky se Churchillovi podařilo vyjednat si práci válečného zpravodaje pro Daily Graphic. A tak vyrazil, s nadšením a odhodlaným duchem, zažít nějakou akci...

Na Kubě oslavil své jedenadvacáté narozeniny pod palbou, když byla kolona, s níž cestoval, napadena rebely proti Španělské vládě. Přestože byl na Kubě pouze šestnáct dní, byl doporučen pro španělský Kříži řádu vojenských zásluh. Po Kubě bojoval v Indii a v Súdánu, kde se zúčastnil jednoho z posledních jezdeckých útoků Britského impéria a bojoval zblízka s mahdího povstalci. Krátce poté odjel jako válečný zpravodaj do Jižní Afriky, kde opět prokázal statečnost pod palbou a stal se národním hrdinou poté, co uprchl z zajetí – podnikl přitom 450 mil dlouhý útěk sám. Bojoval v zákopech první světové války stejně jako v lavicích Dolní sněmovny. Po letech v politickém vyhnanství znamenala druhá světová válka, před níž deset let varoval, že se vynořil na výsluní jako válečný lídr, kterého západní civilizace zoufale potřebovala. Tohle byla jeho nejskvělejší hodina.
Churchill se účastnil jednoho z posledních útoků lehké kavalerie Britského impéria. (klikněte na obraz pro další detaily)

