Citáty

"Psi k vám vzhlížejí, kočky na vás shlížejí. Dejte mi prase! Dívá se vám přímo do očí a bere vás jako sobě rovného."
– Churchill, cca 1952, vyprávění sira Anthony Montague Brownea; citováno v Richard Langworth, Churchill: In His Own Words

Churchill miloval zvířata, velká i malá. Vždy miloval koně – jako voják 21. kopnického pluku se zúčastnil velkého jezdeckého útoku u Omdurmánu, hrál pólo a v pozdějším věku vlastnil chovné klisny a dostihové koně –, ale v Chartwellu si také užíval společnost koček a psů, které měl často po svém boku, a mnohdy dokonce i přímo ve své posteli. Během Churchillova válečného působení v úřadu premiéra (1940–1945) žila na Downing Street č. 10 černá kočka jménem Nelson. Často ho krmil přímo u jídelního stolu a Nelson se stal jakýmsi neoficiálním "válečným maskotem" premiérova sídla. Jiným oficiálním myšilovem vládního sídla byla kočka, kterou Churchill sdělil po předchozím premiérovi Chamberlainovi a kterou ironicky přejmenoval na Munich Mouser. 

Churchill se obklopoval skutečnou zvěřincem zvířat, včetně ovcí, koz, prasat, dobytka, morčat, slepic, kachen, labutí a zlatých rybek a samozřejmě koček a psů (zejména dvou hnědých pudlů, Rufuse I. a Rufuse II.). V roce 1926, během úsporných opatření – provoz Chartwellu a jeho personálu byl nákladný –, byla mnohá zvířata prodána, ale on se nedokázal odloučit od svých ceněných prasat plemene Middle White. 

Ke svým 88. narozeninám v roce 1962 Winston Churchill dostal prvního zrzavého kocoura (v angličtině označovaného jako marmalade cat).  Daroval mu ho jeho blízký přítel a soukromý tajemník Sir John "Jock" Colville, podle něhož dostal kocour své jméno.

Když rodina Churchillových v roce 1966 předávala Chartwell národu (do správy National Trust), učinila tak s výslovným přáním, aby na sídle vždy žil "zrzavý kocour s bílou náprsenkou a čtyřmi bílými tlapkami (ponožkami), který se bude jmenovat Jock". Dnes tak na pozemcích Chartwellu můžete potkat už sedmou generaci kocoura Jocka. Jock sedmý je vděčnou a přítulnou kočičkou, která se rádá vyhřívá na topení a nechá od návštěvníků pohladit, jak může dosvědčit naše prezidium.

Jak strašná jsou prokletí, která mohamedánství uvaluje na své vyznavače! Kromě fanatického šílenství, je tu ještě děsivá fatalistická apatie. Její důsledky jsou patrné v mnoha zemích. Všude tam, kde vládnou nebo žijí Prorokovi následovníci, se vyskytují špatné návyky, chabý zemědělský systém, zaostalé obchodní metody a nejistota v oblasti majetkových práv. Jednotliví muslimové mohou vykazovat skvělé vlastnosti, ale vliv tohoto náboženství ochromuje společenský vývoj těch společností, které se jím řídí. Na světě neexistuje silnější zpátečnická síla. Nebýt toho, že křesťanství je chráněno silnou náručí vědy - vědy, proti níž marně bojovalo, mohla by civilizace moderní Evropy padnout, stejně jako padla civilizace starého Říma.
– Winston Churchill, The River War, 1899

"Nejdůležitější věcí na vzdělání je apetit."

Úryvek z projevu na Bristolské univerzitě v roce 1929, kde byl Churchill kancléřem:

„Nebyl jsem považován za dostatečně chytrého na to, abych z něj [vysokoškolského vzdělání] mohl plně těžit. Byl jsem poslán na vojenskou školu, abych se vycvičil v technických záležitostech… téměř okamžitě poté se věci velmi rychle vyvinuly v akci a dobrodružství [a] ocitl jsem se v situaci, kdy jsem se hnal světem z jedné vzrušující scény do druhé. Během let, která jsou vhodná pro studium a shromažďování znalostí, jsem byl soumarem, který musel okusovat a spásat takovou trávu, jaká rostla u cesty během krátkých zastávek na dlouhých a únavných pochodech.

Ale podívejte se, jaké štěstí všichni máte. Jste nejšťastnějším stádem čtyřnožců, abych použil neutrální termín. (Smích.) Jste vpuštěni do prostorné ohrady s tou nejlepší pastvou, které je zde v hojnosti. Jste nabádáni, abyste se dosyta najedli. Doufám, že toho využijete.“

Churchill posléze dodal:

„Nejdůležitější věcí na vzdělání je apetit. Vzdělání nezačíná univerzitou a rozhodně by tam nemělo končit. Viděl jsem spoustu lidí, kteří byli chytřejší až do věku asi 21 nebo 22 let, pak se zdálo, že se zcela uzavřeli a už nikdy neudělali žádný další pokrok. Využijte naplno těchto let, kdy je vám moudrost světa dávána k dispozici. Ale netravte příliš mnoho času zapínáním brnění ve stanu. Bitva probíhá v každé oblasti a sféře života.
— Bristol University, 14. prosince 1929, Complete Speeches V.

Bristol nebyl prvním místem, kde Churchill přirovnal vzdělávání k jídlu. Člověku vytane na mysli jeho autobiografie My Early Life (česky vyšlo jako Mé životní začátky), kde vysvětlil, jak se vzdělával během dlouhých horkých indických odpolední, když byl se svým plukem umístěn v Bengalúru:

„Bylo to podivné vzdělávání. Zaprvé proto, že jsem k němu přistupoval s prázdnou, hladovou myslí a s poměrně silnými čelistmi; a do čeho jsem se zakousl, to jsem rozkousal. Zadruhé proto, že jsem neměl nikoho, kdo by mi řekl: 'Tohle je zdiskreditované.' 'Měl by sis přečíst odpověď na to od toho a toho; obojí dohromady ti poskytne podstatu argumentu.' 'Na toto téma existuje mnohem lepší kniha,' a tak dále.“
— My Early Life (1930, strany 135–36)

"Nic takového, jako byla bitva u Omdurmánu, už nikdy nebude k vidění. Byl to poslední článek dlouhého řetězu oněch velkolepých střetů, jejichž živá a majestátní nádhera tak velkou měrou přispěla k tomu, že válka byla zahalena půvabem."
– Winston Churchill, The River War, 1899 

"Je sporné, zda lidstvo na pochodu vědy za parní stroj skutečně získalo. Elektřina otevírá pole nekonečných vymožeností stále většímu počtu lidí, ale možná za ně budou muset draze zaplatit. Každopádně se však ve svých úvahách zastavuji před spalovacím motorem, který učinil svět tak mnohem menším. O to více se musíme obávat následků toho, že jsme lidské rase, která se jen málo liší od svých předchůdců z takzvaných barbarských věků, svěřili tak strašlivé nástroje, jako je atomová bomba. Dejte mi koně."
~ Winston Churchill, 10 July 1951, Royal College of Physicians, London

"Bylo by nezměrnou katastrofou, kdyby ruské barbarství převrstvilo kulturu a nezávislost starobylých států Evropy."

– Winston Churchill, The Second World War IV

"Vrozenou nectností kapitalismu je nerovnoměrné rozdělování požehnání. Vrozenou ctností socialismu je rovnoměrné rozdělování bídy."
– Winston Churchill, House of Commons, 22 October 1945 

Nic v životě není tak vzrušující jako být terčem palby bez kýženého výsledku.
– Winston Churchill, Příběh malakandského sboru, 1898

Churchill se poprvé stal terčem palby jako vojenský zpravodaj na Kubě a následně se účastnil bojů v Indii a Súdánu, kde se účastnil jednoho z posledních útoků lehké kavalerie v dějinách Britského impéria. V búrské válce ´vedl obranu a záchranu přepadeného vlaku, kde prokázal mimořádnou odvahu pod palbou, a to i přesto, že neměl status bojovníka. Později jako ministr vnitra pozoroval bitvu v Sidney street z nebezpečné vzdálenosti a během první světové války se vystavoval palbě v mnohem větší míře, než vyžadovalo jeho zařazení. I proto je seznam jeho doteků se smrtí tak dlouhý.

"Ve světě plném hříchů a útrap bylo vyzkoušeno mnoho forem vlády a ještě mnoho jich bude vyzkoušeno. Nikdo netvrdí, že demokracie je dokonalá nebo vševědoucí. Ve skutečnosti se říká, že demokracie je nejhorší formou vlády, s výjimkou všech těch ostatních forem, které byly čas od času vyzkoušeny…"

– 11 listopadu 1947, Dolní sněmovna

V Blenheimu jsem učinil dvě velmi důležitá rozhodnutí: narodit se a oženit se. S rozhodnutím, které jsem v obou těchto případech učinil, jsem spokojen.
– Churchill, nedatováno, citováno Virginií Cowlesovou (uvedeno v knize Richarda Langwortha, Churchill: In His Own Words) 

"Jediná sklenka šampaňského navodí pocit povznesení. Nervy se napnou, představivost je příjemně podnícena, důvtip se stává hbitějším. Láhev vyvolá opačný účinek. Nadbytek způsobuje komatózní necitlivost. Stejně je tomu s válkou a kvalitu obojího lze nejlépe poznat usrkáváním."

– Winston Churchill, 1898, The Malakand Field Force

Churchill ve své lásce k šampaňskému také rád citoval Napoleona: "Bez šampaňského nemohu žít. Ve vítězství si ho zasloužím; v porážce ho potřebuji."

"Přeběhnout jako krysa dokáže kdokoli, ale k tomu být dvojitou krysou je zapotřebí jisté vynalézavosti."
– Deník sira Johna Colvilla The Fringes of Power parafrázuje tento známý Churchillův výrok o přestupu k liberálům a následném návratu ke konzervativcům po mnoha letech; byť tento výrok je možná ve skutečnosti smyšlený, neboť jej nelze přímo doložit. Richard M. Langworth se však domnívá, že výraz 're-rat' byl zmíněn příliš mnoha zdroji na to, aby bylo možné pochybovat o tom, že jej Churchill skutečně vytvořil.

"Nikdy v dějinách lidských konfliktů nevděčilo tolik lidí za tak mnoho tak malé hrstce."
– Dolní sněmovna, 20. srpna 1940, projev známý jako The Few (v oficiálních záznamech vedený jako The War Situation) 

"Pomsta je tím nejdražším a nejvíce vyčerpávajícím luxusem."
– 1948, The Gathering Storm

"Pokud zničíte svobodný trh, vytvoříte černý trh."
– Dolní sněmovna, 28. března 1949.

Churchill v tomto projevu kritizoval tehdejší poválečnou hospodářskou politiku labouristické vlády Clementa Attleeho, zejména její přetrvávající systém přídělů a vládních regulací (tzv. *austerity* – období úspor a nedostatku po druhé světové válce). Churchill argumentoval, že vládní zásahy do ekonomiky a omezování obchodu nevyhnutelně vedou k rozmachu nelegálního obchodu, kterému se tehdy v Británii říkalo podle obchodníků na černém trhu "spiv" (tedy něco jako vekslák).

"Všichni jsme jen hymz. Ale věřím, že já jsem světluška."
v originále pregnantněji:
"We are all worms. But I believe that I am a glow-worm."

Toliko měl mladý Winston svěřit dceři bývalého premiéra Asquitha, Violet Asquithové, neboli Lady Violet. Ta se později provdala a už pod novým jménem Violet Bonham Carterová byla aktivní nejen v sociálním, ale i politickém životě. Odsuzovala politiku appeasmentu a po záboru Československa nacisty podporoval československý exil a uprchlíky. S Churchillem vzešla se stejných společenských kruhů a ten ji bral jako svoji schovanku, zatímco ona ho celý život politicky podporovala, i když byl zrovna v politickém vyhnanství nebo členem jiné politické strany.

Jednou z jejích vnoučat je známá herečka Helena Bonham Carter. V roce 1966 vydala knihu Winston Churchill as I Knew Him, ze které pochází tento citát.