Politik na vzestupu
Churchill byl poprvé zvolen do parlamentu jako konzervativec za město Oldham v roce 1900. Bylo mu teprve dvacet pět let a na trůnu stále seděla královna Viktorie. Rychle si získal jméno jako nadějný politik na vzestupu, ve třiatřiceti poprvé zasedl ve vládě. Nikdy se neštítil kontroverzí a jeho raná kariéra je často charakterizována jako směsice radikalismu a reakcionářství. Pomáhal zavést rané formy úřadů práce a pojištění v nezaměstnanosti, ale zároveň vystupoval proti stávkujícím a odmítal volební právo pro ženy.
V průběhu kariéry změnil svou politickou příslušnost – a to hned dvakrát! Přešel od Konzervativní strany k Liberální straně a poté se po letech vrátil zpět ke konzervativcům, přičemž sebeironicky poznamenal, že "přeběhnout jako krysa" dokáže kdokoli, ale k tomu být "dvojitou krysou" je zapotřebí jisté vynalézavosti.
Postupně zastával řadu vysokých vládních funkcí. Když vypukla první světová válka, byl prvním lordem admirality, tedy ministrem odpovědným za námořnictvo, ale na tuto funkci rezignoval pro katastrofální neúspěch dardanelské kampaně. Tomu následoval rok v zákopech na západní frontě, kde se hodlal nasazením vlastního života očistit od nešťastného krveprolití v Galipoli. Po tomto očištění následoval návrat na vysoký post v roli ministra vyzbrojování. V roce 1924 nastal jeho návrat do Konzervativní strany, stal se kancléřem státního pokladu, čili ministrem financí, stejně jako jím byl jeho otec. Tuto svou roli historicky hodnotil jako nejméně vydařenou. Celou tuto dobu však prokazoval, že je zjevně talentovaný politik, ale mnozí mu stále nedůvěřovali pro jeho výstřednost a silné názory, které často nekonvenovaly ani establishmentu, ani progresivcům.
Jeho vzestupy a pády a přehled zastávaných funkci v této barevné a rozmanité fázi Churchillovy politické dráhy rozebíráme níže.. Tato fáze končí ztrátou politického angažmá, Churchillovým odepsáním a odchodem do dlouhého politického "vyhnanství" funkce řadového poslance (backbencher), tzv. let v divočině (wilderness years), ze kterých ho "vysvobodila" až druhá světová válka.
Winston Churchill – Vzestupy a pády ambiciózního politika
Od počátků politické kariéry do odchodu do politického vyhannství
1895–1900: Budování reputace
Po absolvování vojenské akademie v Sandhurstu se Churchill připojil k jezdeckému pluku 4th Queen's Own Hussars.
Už od začátku měl ambici vstoupit do politiky podobně jako jeho otec.
Aby získal slávu, čest a finannčí prostředky, vyhledával účast v nebezpečných vojenských taženích a zároveň o nich psal jako válečný korespondent a autor.
1900: Vstup do parlamentu
Churchill byl ve věku 25 let zvolen poslancem parlamentu za obvod Oldham za Konzervativní stranu.
Krátce poté podnikl přednáškové turné po Severní Americe, které mu pomohlo vybudovat veřejnou reputaci.
Počátek 20. století: Mladý konzervativní reformátor
Churchill si rychle získal pozornost svou otevřeností a ambiciózností.
Společně s lordem Hughem Cecilem vytvořil skupinu rebelujících mladých konzervativních poslanců známou jako "Hughligans", kteří často kritizovali vlastní stranické vedení.
Podporoval volný obchod, čímž se dostával do konfliktu s mnoha konzervativci, kteří směřovali k protekcionismu.
1904: Změna politické strany
Churchill opustil Konzervativní stranu a vstoupil do Liberální strany kvůli sporům o obchodní a sociální politiku.
Tento krok byl kontroverzní, ale umožnil mu prosazovat progresivnější reformy. Přesto je moderními historiky považován za reakcionáře; některým lidem se nelze zavděčit.
1905: První vládní funkce
Když liberálové vytvořili vládu pod vedením premiéra Henryho Campbella-Bannermana, stal se Churchill náměstkem ministra pro kolonie (Under-Secretary of State for the Colonies).
Tím začala jeho kariéra ve vysokých vládních funkcích.
1908–1910: Rostoucí vliv ve vládě
Churchill postupně získával stále větší vliv v liberální vládě.
Podporoval sociální reformy, například vznik úřadů práce a rané formy pojištění v nezaměstnanosti.
Přesto někdy zastával nepopulární postoje, například když se stavěl proti stávkujícím dělníkům nebo nepodporoval volební právo žen.
1911: První lord admirality
Churchill byl jmenován Prvním lordem admirality, tedy civilním šéfem britského námořnictva.
Modernizoval námořnictvo a posílil připravenost Británie na válku před první světovou válkou.
1914–1915: První světová válka a Gallipoli
Během první světové války silně podporoval Dardanelskou (Gallipolskou) operaci proti Osmanské říši.
Operace však skončila neúspěchem a Churchill čelil silné kritice.
1915: Politický neúspěch
Po katastrofě u Gallipoli byl donucen rezignovat na post prvního lorda admirality.
Šlo o jednu z nejvážnějších krizí jeho rané politické kariéry. Jako formu pokání za zmařené životy zvolil službu v zákopech na Západní frontě.
1916–1918: Návrat do vlády
Premiér David Lloyd George přivedl Churchilla zpět do vlády jako ministra vyzbrojování.
Churchill pomáhal organizovat výrobu zbraní a munice po zbytek první světové války.
Počátek 20. let: Poválečné vedení
Churchill zůstal vlivnou osobností ve vládě a podílel se na řešení důležitých otázek, včetně řešení irské otázky a poválečné obnovy Evropy.
1901 – 1932
Winston Churchill – Politik na vzestupu
Umírá královna Viktorie.
Poslední přednáška amerického turné v Carnegie Hall v New Yorku. O dva dny později odplouvá do Anglie.
Poprvé usedá v Parlamentu.
Pronáší svůj první projev v Dolní sněmovně.
Rozchází se s Konzervativní stranou (nejen) kvůli jejímu celnímu protekcionismu.
Jmenován náměstkem ministra pro kolonie.
Zvolen poslancem za Manchester North West.
Vydává For Free Trade, ve které obhajuje myšlenky Adama Smithe a volný obchod jako základ prosperity národa.
Podruhé se setkává s Clementine. Ta v mezičase zrušila své zasnoubení.
Vstupuje do kabinetu jako předseda Obchodní rady (Board of Trade).
Plným názvem Lords of the Committee of the Privy Council appointed for the consideration of all matters relating to Trade and Foreign Plantations, tedy královské obchodní rady, dnes oddělení na ministerstvu průmyslu a obchodu.
Prohrává v Manchester North West a hledá nový volební obvod.
Zvolen poslancem za Dundee.
Žádá Clementine o ruku v Dianině chrámu v zarhadách Blenheimského paláce. Clementine souhlasí.
Svatba v kostele sv. Markéty ve Westminsteru v Londýně, na dohled od parlamentu a slavného opatství.
Narodila se první dcera Diana.
Je hostem císaře Viléma II. na manévrech německé armády.
Znovu zvolen poslancem za Dundee.
Jmenován ministrem vnitra.
Ve Walesu začínají nepokoje v Tonypandy.
Bitva v Sidney Street.
Narodil se jediný syn Randolph.
Churchillův kabinetní dokument předpovídá první světovou válku.
Jmenován prvním lordem admirality.
Prosazuje kompromis v otázce irské samosprávy.
Pro Královské námořnictvo je zajištěn přísun perské ropy.
Arcivévoda František Ferdinand je zavražděn v Sarajevu.
Britské loďstvo dostává rozkaz přesunout se na válečné stanoviště ve Scapa Flow.
Velká Británie vyhlašuje válku Německu.
Británie, Francie a Rusko podepisují Londýnskou smlouvu.
Vede obranu Antverp.
Narodila se druhá dcera Sarah.
Rusko vyhlašuje válku Turecku.
Královské námořnictvo vítězí v bitvě u Falklandských ostrovů.
Navrhuje námořní a vojenský útok na Dardanely.
Francouzsko-britský námořní útok na Dardanely selhává.
Po Darnadelském debaklu hledá útěchu v malování.
Rezignuje na místo v kabinetu.
Přidělen ke 2. praporu Grenadier Guards ve Francii.
Vrací se do Londýna a do parlamentu.
Bitva na Sommě.
David Lloyd George se stává ministerským předsedou.
Spojené státy vstupují do první světové války.
Kanadské vítězství u Vimy Ridge.
Premiér David Lloyd George jej jmenuje ministrem pro vyzbrojování.
Vítězí v doplňovacích volbách v Dundee.
Balfourova deklarace oznamuje podporu vzniku „národní domoviny židovského lidu“ v Palestině.
Vzniká Královské letectvo (RAF).
Poprvé se setkává s Franklinem Rooseveltem.
Příměří ukončuje první světovou válku.
Narodila se třetí dcera Marigold.
Jmenován ministrem války a letectví.
Podepsána Versailleská mírová smlouva.
V Ženevě zasedá Společnost národů.
Jmenován ministrem pro kolonie.
Smrt matky Lady Randolph Churchillové.
Tříletá dcera Marigold umírá na otravu krve. Rodiče jsou zdrceni.
Pomáhá vyjednat Irskou smlouvu.
Vláda vydává Bílou knihu o Palestině.
Kupuje venkovské sídlo Chartwell v Kentu.
Narodila se čtvrtá dcera Mary.
Vzniká BBC.
Premiér David Lloyd George rezignuje.
Postižen zánětem slepého střeva a poražen ve volbách v obvodu Dundee.
Parlament Severního Irska hlasuje pro setrvání v rámci Spojeného království.
Vydává The World Crisis, Vol. I.
Stanley Baldwin se stává ministerským předsedou.
Poražen v doplňovacích volbách ve West Leicester.
Poprvé je žena jmenována vládní ministryní.
Poražen v doplňovacích volbách v obvodu Abbey Division of Westminster.
Král Jiří V. poprvé vysílá rozhlasem při otevření British Empire Exhibition.
Zvolen za Epping jako „konstitucionalista“.
Jmenován ministrem financí.
První rozpočet a návrat ke zlatému standardu. Link
Adolf Hitler vydává Mein Kampf.
Oficiálně se vrací do Konzervativní strany.
Navštěvuje Mussoliniho v Římě.
Vydává The World Crisis, Vol. III.
Lateránská smlouva zakládá Vatikánský městský stát.
Herbert Hoover inaugurován jako 31. prezident USA.
Vydává The Aftermath.
Baldwinova vláda je poražena.
Rezignuje na post ministra financí.
Začínají jeho takzvaná „léta v divočině“.
Ženevská úmluva řeší zacházení s válečnými zajatci.
Odplouvá do Severní Ameriky.
Hostí ho mediální magnát William Randolph Hearst. Historizující sídlo dnes můžete navštívit. Link
Setkává se s Charliem Chaplinem.
Krach newyorské burzy. Churchillovi prodělávájí značné peníze.
Dokončena stavba Empire State Building.
Japonská invaze do Mandžuska.
Spojené království opouští zlatý standard.
V New Yorku ho sráží taxi.
Střet mezi Japonskem a Čínou v bitvě o Šanghaj.
Přednáškové turné napříč USA a Kanadou.
První projev varující před německým zbrojením.
Franklin Roosevelt zvolen prezidentem.
Přejít na další sekci: