Winston Churchill
1874 - 1965
"Měl jsem pocit, jako bych kráčel ruku v ruce s osudem a jako by celý můj předchozí život byl pouhou přípravou na tento okamžik a na tuto zkoušku… Domníval jsem se, že o tom všem vím dost, a byl jsem přesvědčen, že nepochybím."
Winston Churchill, The Second World War I
Jeden z Churchillových životopisců, Robert Rhodes James, popsal největšího Brita jako "politika, sportovce, umělce, řečníka, historika, parlamentáře, novináře, esejistu, gamblera, vojáka, válečného zpravodaje, dobrodruha, vlastence, internacionalisty, snílka, pragmatika, stratéga, sionistu, imperialistu, monarchistu, demokrata, egocentrika, hedonistu a romantika". Skutečně tím vším byl, ale k tomu by se dalo ještě přidat: sběratel motýlů, lovec velké zvěře, milovník zvířat, šéfredaktor novin, špión, zedník, vtipálek, pilot, jezdec na koni, romanopisec a plačka (poslední přezdívka, kterou mu dali vévoda a vévodkyně z Windsoru).
– Andrew Roberts, Churchill: Walking With Destiny
1874 – 1965
Život legendy: Winston Churchill
Dětství
Winston Leonard Spencer Churchill se narodil v Blenheim Palace v Oxfordshiru na den svatého Ondřeje, 30. listopadu 1874. Z otcovy strany byl dítětem aristokracie; jeho otec byl konzervativní politik Lord Randolph Henry Spencer-Churchill. Jeho matka byla americká kráska Jennie Jerome, dcera newyorského burzovního makléře, finančníka a majitele novin Leonarda Jeroma.
Více →
Mladý voják
Smrt otce Lorda Randolpha Churchilla v lednu 1895 ve věku pouhých čtyřiceti pěti let měla na mladého Winstona hluboký vliv. Churchill se dal k armádě a jen o měsíc později se stal důstojníkem kavalérie ve 4. husarském pluku. Mezi lety 1895 a 1900 se snažil dostat na co nejvíce nebezpečné mise po celém světě; do svých 30 let bojoval na třech kontinentech v kampaních na Kubě, v Súdánu, Jihoafrické republice nebo Britské Indii. Své zážitky pak popisoval v dechberoucích novinových článcích a knihách. Z těchto dob pochází legendární díla Příběh malakandského sboru a Říční válka, které Churchilla katapultovaly na hvězdnou dráhu ve veřejném životě.
Více →
Politik na vzestupu
Churchill uspěl ve své první kandidatuře do parlamentu jako konzervativec (tory) za město Oldham v roce 1900. Rychle si získal jméno jako politik s velkou budoucností, i když byl kontroverzní. V roce 1904 opustil stranu svého otce a přestoupil k liberálům. Na počátku kariéry zastával řadu vysokých vládních funkcí a v roce 1924 se vrátil ke konzervativcům jako kancléř pokladu.
Více →
Roky v divočině
Od počátku 30. let už Churchill nezastával žádnou vládní funkci a čelil značné ostrakizaci. Pokračoval v psaní knih a novinových článků, ale mnozí, včetně něj, si mysleli, že jeho politická kariéra skončila. Vystupoval proti Hitlerově nové nacistické diktatuře v Německu a volal po mohutném přezbrojení Británie. Po mnichovské krizi v roce 1938 začal růst konsenzus, že měl pravdu. Když v září 1939 vypukla válka, premiér Neville Chamberlain neměl na výběr a jmenoval ho prvním lordem admirality...
Více →
Válečný lídr
Churchill se stal premiérem 10. května 1940, tedy v den, kdy Hitler napadl Francii a Nizozemí. První týdny jeho premiérství byly poznamenány vojenskými katastrofami – Francie kapitulovala a britská armáda byla zázračně evakuována z Dunkerku. Právě zde nastala Churchilla nejhvězdnější hodina, kdy jeho pečlivě formulované projevy a efektivní lídršip pozvedly nejen britskou morálku, ale pomáhaly držet nad vodou celý svobodný svět, jež vzdoroval válečné mašinerii nacistického Německa. Jeho politikou bylo „vítězství za každou cenu“ prostřednictvím „krve, dřiny, slz a potu“.
Více →
Starší státník
Churchillův svět jako by skončil s druhou světovou válkou. Britské impérium bylo ztraceno, Británie zbankrotovala a jeho Konzervativní strana byla voliči odmítnuta. Sir Winston však opět odmítl přijmout porážku a znovu se prosadil na mezinárodní scéně, kde znělo jeho mocné varování před Sovětským svazem a „železnou oponou“, kterou Sověti stahovali přes Evropu. V roce 1951 se vrátil do funkce jako mírový premiér, zúčastnil se korunovace královny Alžběty II., ale nedosáhl očekávaného summitu se SSSR. Špatné zdraví ho nakonec v roce 1955 donutilo k odchodu z funkce, přesto však zůstal poslancem až do června 1964. Zemřel ve věku devadesáti let 24. ledna 1965 a dostalo se mu státního pohřbu. Jeho odkaz je odkaz velikána světových dějin.
Více →