Řečník

Churchilla si dnes udržujeme v paměti i pro jeho silné projevy a rozhlasová vystoupení, zejména ta pronesená během druhé světové války – tato série projevů dodávala odvahu celému svobodnému světu a patří k nejvýznamnějším nejen v britských dějinách, ale v dějinách celé západní civilizace. Churchill využíval své mimořádné schopnosti práce s psaným slovem a pečlivé přípravy jejich přednesu k ovlivnění domácího i mezinárodního publika, které se mu podařilo v rozhodnou chvíli dějin strhnout na svou stranu a posílit jeho odhodlání čelit zdánlivě nepřekonatelné nepřízni osudu. 

"Ze všech talentů, které byly lidem dány, není žádný tak drahocenný jako dar řečnictví. Ten, kdo ho ovládá, disponuje mocí trvalejší, než jakou má velký král. Je ve světě nezávislou silou."
– Winston Churchill,
The Scaffolding of Rhetoric


Když mu bylo pouhých třiadvacet let, napsal nikdy nepublikovaný článek The Scaffolding of Rhetoric, kde přesně formuloval zásady dobrého projevu, od kterých se během šedesáti let své řečnické kariéry nikdy neodchýlil a pročež ho dnes považujeme za ztělesnění velkého rétora.

Jeho projevy byly promyšleně formulovány tak, aby posilovaly morálku doma a zároveň sloužily jako politické a diplomatické nástroje v zahraničí, vysílající zprávy vzdoru nepříteli a výzvy do zbraně ke spojencům a ohniskům odporu na okupovaných územích.

Jeho projevy byly promyšleně formulovány tak, aby posilovaly morálku doma a zároveň sloužily jako politické a diplomatické nástroje v zahraničí, vysílající zprávy vzdoru nepříteli a výzvy do zbraně ke spojencům a ohniskům odporu na okupovaných územích. Není divu, že i Anne Franková za nejpochmurnějších dní okupace čerpala mravní sílu z rétoriky a lídršipu Winstona Churchilla. Jak oněm při udělování čestného amerického občanství prohlásil prezident Kennedy:

"Zmobilizoval anglický jazyk a poslal jej do bitvy."

projev Masters of Our Fate v americkém kongresu, 1941
projev Masters of Our Fate v americkém kongresu, 1941

Naše společnost Vám postupem času bude představovat vybrané projevy z jeho kariéry a přeloží je do češtiny. První z nich jsou již uvedeny níže.

"Velmi mě potěšilo, že pan Attlee popsal mé válečné projevy jako vyjádření vůle nejen parlamentu, ale celého národa. Jejich vůle byla odhodlaná a neúprosná, a jak se ukázalo, nezdolná. Mně připadlo ji vyjádřit, a pokud jsem našel ta správná slova, musíte pamatovat na to, že jsem se vždy živil svým perem a svým jazykem. Byl to národ a rasa dlící po celém světě, kdo měl lví srdce. Já měl to štěstí, že jsem byl vyzván, abych vydal onen řev."
– Churchill, Westminster Hall, Londýn, 30. listopadu 1954

Projev "Some Chicken, Some Neck" přednesl Winston Churchill 30. prosince 1941 během své návštěvy Kanady, krátce po Pearl Harboru a vstupu Spojených států do druhé světové války. Ve svém vystoupení před kanadským parlamentem s typickým humorem a odhodláním reagoval na defétismus francouzské generality a nacistickou propagandu, která Británii...

Churchillův projev, ve kterém jako řadový poslanec v rámci svých let v divočině kritizoval Mnichovskou dohodu. Oproti rozšířenému lidovému přesvědčení v něm nezaznívá okřídlená věta "Vláda musela volit mezi válkou a hanbou. Zvolila hanbu a dostane válku." Přesto obsahuje pasáže, které budou rezonovat západní civilizací po celé generace, jako je...

Když Churchill 29. října 1941 navštívil svou starou školu v Harrow, aby si znovu poslechl tradiční písně, zjistil, že k jedné z nich byla přidána další sloka. Zněla takto: