Paní Everestová – milovaná chůva

Vztah Winstona Churchilla k jeho chůvě Elizabeth Everestové, které říkal "Woom", patřil k nejdůležitějším citovým vazbám jeho dětství a měl zásadní vliv na formování jeho osobnosti. Churchill vyrůstal v aristokratické rodině, kde však postrádal dostatek rodičovské pozornosti a náklonosti. Jeho matka byla často zaměstnána společenským životem a milostnými avantýrami a jeho otec se kromě politiky zajímal jen svoje společenské kruhy a k dětem byl velice chladný a odměřený, takže chůva se pro malého Winstona a jeho bratra Jacka stala hlavním zdrojem lásky, bezpečí a každodenní péče. Postupně tak převzala roli jakési náhradní matky, k níž si vytvořil hluboké a upřímné pouto.

Tento vztah se projevoval nejen v jeho důvěře a náklonnosti, ale i v drobných, avšak výmluvných gestech. Churchill se například jako chlapec nestyděl chodit s Elizabeth Everestovou za ruku ani před svými kamarády z Harrow, což bylo v jeho společenském prostředí poměrně neobvyklé. Děti z vyšších vrstev byly vedeny k určitému odstupu od služebnictva, ale Churchill tuto hranici přirozeně překračoval. Tím ukazoval, že ji nevnímal jen jako chůvu, nýbrž jako skutečně blízkou osobu, na níž mu hluboce záleželo a kterou měl rád bez ohledu na společenské konvence. 

Jejich vztah přetrval i do jeho dospělosti. Churchill na ni nezapomněl, finančně ji podporoval a navštěvoval ji v době, kdy byla nemocná. Když Elizabeth Everestová roku 1895 zemřela, nesl její odchod velmi těžce. Postaral se o její důstojný pohřeb a nechal jí zřídit náhrobek, čímž dal najevo svou vděčnost i trvalou úctu. Později o ní hovořil s velkou láskou a označoval ji za jednu z nejbližších osob svého života.