V roce 1911 poslal necitelný ministr vnitra Winston Churchill vojsko proti stávkajícím horníkům v Tonypandy, křičí už přes sto let radikální levice. Je to však pravda?

Tato legenda koluje světem už víc jak sto let; pozdější verze dokonce tvrdí, že vojáci použili kulomety enbo dokonce tanky (které v té době ani neexistovaly). Churchillovo jednání bylo groteskně překrouceno a stalo se součástí socialistické démonologie, podle níž Churchill poslal vojáky, kteří na horníky stříleli.

Stávka v Tonypandy ve Walesu vznikla kvůli sporu o mzdové rozdíly při těžbě v tvrdých a měkkých slojích. Zapojilo se do ní 25 000 až 30 000 mužů a mnoho uhelných dolů. Poté, co začalo rabování, požádaly místní úřady vládu o vyslání vojska. Churchill se poradil s ministrem války Haldanem a dohodli se, že místo vojska pošlou policii, ale vojáky budou držet v záloze poblíž.

Tonypandy se ve skutečnosti od ostatních zúčastněných velšských vesnic lišilo pouze vysokou mírou rabování, kterému se horníci oddávali; ale lež, jakmile jednou vznikne, lze jen málokdy dohnat. Naštěstí se zachoval dobový popis pravdy, napsaný dříve, než se tato lež vůbec zrodila:

Churchillův dopis králi
10. listopadu 1910

Dnešní zprávy z celého údolí Rhondda jsou uspokojivé. Kolem všech ohrožených dolů byl nastolen naprostý pořádek. Ve dvou vesnicích došlo k několika malicherným incidentům s rozbíjením oken. Očekává se, že 1 400 policistů, které má policejní náčelník k dispozici, bude schopno nejen zabránit útokům na doly, ale ovládnout celou oblast a neprodleně zakročit proti jakémukoliv náznaku nepokojného shromáždění, velkého či malého. K nasazení armády pravděpodobně nebude muset dojít. Budou drženi co nejdále od obyvatelstva, a přitom dostatečně blízko místu dění, aby byli v případě potřeby k dispozici….

S cílem posílit policejní síly v oblasti natolik, aby se předešlo riziku nutnosti použít armádu, byly z Londýna vyslány další dva kontingenty čítající 500 policistů. Celá oblast je nyní pod účinnou kontrolou policie a v současné době se nezdá, že by existoval důvod, proč upustit od politiky držet armádu mimo přímý kontakt s výtržníky.

Studium dobového tisku fakta uvedená v Churchillově dopise králi potvrzuje. To, že Churchill proti horníkům vojsko nepoužil, podtrhuje skutečnost, že ho list The Times lorda Northcliffa – který byl na straně vlády – kritizoval za to, že vojsko nepoužil:

Kolaps odborářství
The Times, úvodník, 9. listopadu 1910 (úryvek)

Policejní náčelník hrabství Glamorgan… měl již v pondělí v noci pocit, že policie situaci sama nezvládne, a požádal místní vojenské úřady o vojsko. Zdá se, že včera byla vlakem do jižního Walesu vyslána jízda i pěchota, ale po konzultaci mezi ministrem vnitra [Churchill – pozn. redkace] a panem Haldanem byly zastaveny ve Swindonu. Bylo považováno za vhodnější poslat více policistů a vojáky držet zpět… Obnovené nepokoje pozdě v noci se zdají být velmi odhodlaného charakteru, a pokud dojde ke ztrátám na životech, což považujeme za více než možné, odpovědnost ponese ministr vnitra. [...] Zdá se, že pan Churchill si sotva uvědomuje, že nastala akutní krize, která vyžaduje rozhodný zásah. ...toto není místo pro [usmiřování] tváří v tvář divokému davu opojenému touhou po ničení.

Manchester Guardian druhý den úvodník listu The Times hrubě pokáral:

"Pan Churchill byl včerejším listem Times nevybíravě napaden za rozhodnutí, které podle všeho zachránilo mnoho životů. Vyžadovalo to jistou dávku odvahy, když policejní náčelník požádal o vojsko, toto vojsko, které bylo na cestě, zastavit a místo něj poslat policisty. Ale jak už to bývá, odvážný postup byl zároveň i postupem moudrým…. Lze si představit, co by se stalo, kdyby na výtržníky během jejich rabování místo policistů narazili vojáci. Místo obušků by byly použity bajonety; neohrabanější metody vojáků by davy rozlítily a namísto dvacítky případů pro nemocnici by jich mohlo být stejně tolik pro márnici."

Vzhledem ke skutečnostem tak jasně doloženým v dobovém tisku je o to pozoruhodnější, že se nálepka "vraha z Tonypandy" Churchilla držela po celý jeho život a ještě šedesát let po jeho smrti. Krátce předtím, než šel druhý svazek oficiálního životopisu do tisku, byl autor – Churchillův syn Randolph – informován, že v lednu 1967 jeden vysokoškolák z Oxfordu při debatě o Churchillově kariéře se svým lektorem s jistou sebejistotou prohlásil, že "Churchill nařídil použít proti velšským horníkům v Tonypandy tanky". Jeho lektor na to podotkl, že to svědčí o pozoruhodné prozíravosti Churchillově, neboť tank tehdy ještě nebyl vynalezen.