Železná opona o 80 let později
Churchillovo epochální varování před problémy, které představuje ruská agrese, je dnes stejně aktuální jako v roce 1946.
Dne 5. března 1946 pronesl Winston Churchill jeden z nejdůležitějších a nejčastěji citovaných projevů celé své kariéry. Při projevu na Westminster College ve Fultonu v Missouri varoval před novým nebezpečím, které ohrožuje svět:
Od Štětína na Baltu až po Terst v Jaderském moři sestoupila přes kontinent železná opona. Za touto linií leží všechna hlavní města starobylých států střední a východní Evropy. Varšava, Berlín, Praha, Vídeň, Budapešť, Bělehrad, Bukurešť a Sofie, všechna tato slavná města a populace kolem nich leží v tom, co musím nazvat sovětskou sférou a všechna jsou v té či oné formě podrobena nejen sovětskému vlivu, ale i velmi vysoké, a v mnoha případech stále rostoucí míře kontroly z Moskvy.
Historický význam tohoto projevu nelze přeceňovat. Již v době svého pronesení ho mnozí považovali za epochální. Churchillovi se dostalo vzácné pocty, že ho před projevem uvedl sám americký prezident, a jeho slova byla vysílána po celých Spojených státech. Několik frází, které použil, se stalo definicí některých nejdůležitějších pojmů geopolitiky 20. století – zejména myšlenky "zvláštního vztahu" mezi Británií a Amerikou a metafory "železné opony" samotné. Oba termíny byly používány již dříve, mimo jiné i Churchillem, ale právě tento projev je poprvé zakotvil v představách celého světa.
Do jisté míry tento projev také znamenal zlom v americko-sovětských vztazích. Svět ještě nebyl ve formální "studené válce", ale všechny příznaky tu už byly. Churchill o tom nevěděl, ale George Kennan o dva týdny dříve odeslal z Moskvy svůj "Dlouhý telegram" a americké ministerstvo zahraničí již docházelo k závěru, že Stalina nelze usmířit žádnými ústupky. O pouhý rok později americký prezident oznámí novou politiku zadržování šíření komunismu a zrodí se Trumanova doktrína. Ale byla to právě Churchillova slova, která poprvé vyslovila tento zhmotňující se zásadní obrat ve světových záležitostech.
Když se ohlédneme zpět po 80 letech, v projevu nacházíme několik témat, která by nás měla donutit se zastavit a a zamyslet se. V naší představivosti vítězství roku 1945 vedla k éře okamžitého míru; Churchill však jasně ukázal, že tomu tak zdaleka nebylo. Svět, jak řekl, nadále žije ve strachu ze dvou velkých hrozeb: války a tyranie. Zatímco první z těchto "obřích zlosynů" byl většinou držen na uzdě, velká část východní Evropy již padala pod vliv druhého. Pokud by Stalinův expanzivní totalitarismus zůstal bez kontroly, válka by se mohla opět stát reálnou možností. "Minule jsem to všechno viděl přicházet a volal jsem nahlas [varování] svým krajanům i celému světu… Ale nikdo neposlouchal a jednoho po druhém nás to všechny vtáhlo do strašlivého víru. To se nesmí opakovat."
Aby zabránil nové světové válce, navrhl řadu opatření. Za prvé by celý svět měl stát za Organizací spojených národů jakožto nositelkou míru a zajistit, "aby za ní byla síla činu, nikoli pouhé pěnění slov". Konkrétně navrhl vytvoření "mezinárodní ozbrojené síly", která by hlídala potenciální ohniska napětí a zabránila otevřenému porušování hodnot Charty OSN.
Hovořil také o potřebě "nové jednoty v Evropě, ze které by žádný národ neměl být natrvalo vyloučen". Churchill byl velkým zastáncem evropské jednoty a někteří ho považují za jednoho ze zakladatelů konceptu Evropské unie. Šest měsíců po projevu o železné oponě pronese další, stejně vlivný projev v Curychu, ve kterém vyzve k vybudování "Spojených států evropských" s Francií a Německem v jejich středu. Jen tak se podle něj může kontinent stát svobodným, šťastným a prosperujícím, místo aby byl opět ohniskem budoucích válek.
Nejdůležitější však bylo, že zdůraznil nutnost, aby Británie a Amerika stály bok po boku proti totalitě. "Zvláštní vztah" mezi těmito dvěma zeměmi byl vytvořen společným jazykem, společnými hodnotami a léty úzké spolupráce během světových válek. Tvrdil, že tváří v tvář nové sovětské hrozbě mají Británie a Amerika morální povinnost stát společně a vytyčit jasnou hranici. Jen ukázkou vojenské a diplomatické jednoty mohou zaručit mír v Evropě – nejen krátkodobě, ale na celé století dopředu.
Jeho slova jsou dnes stejně aktuální jako před 80 lety. V posledních letech byly instituce, na které Churchill odkazoval, oslabeny. Organizace spojených národů se ukázala neschopnou řešit řadu konfliktů a několik jejích členů, zejména USA, stáhlo klíčové financování. Evropská unie přišla o jednoho ze svých nejmocnějších a nejvlivnějších členů a diplomatická roztržka kolem Trumpova pokusu anektovat Grónsko vážně otestovala vztahy Evropy s USA. Dokonce i existence NATO – vojenské aliance vytvořené západními státy přímo v reakci na studenou válku – je dnes zpochybňována.
Není možná náhoda, že právě v době, kdy dochází k rozpadu západní jednoty, se Rusko opět stalo hrozbou pro evropskou bezpečnost. Poslední varování mělo přijít v roce 2014 s Putinovou jednostrannou anexí Krymu. Když pak následovala v roce 2022 plnohodnotná invaze na Ukrajinu, v reakci na to vyrostla podél východní hranice Evropy nová "železná opona" – tisíce kilometrů plotů, zdí, protitankových překážek a podzemních bunkrů, tentokrát sahajících od Arktidy až po Černé moře.
Když Churchill před 80 lety pronesl svůj historický projev, nabídl nejen varování, ale i řešení problémů, které představuje ruská agrese. Jeho hlavní poselství znělo: pouze pevným postojem a jednotou mohou západní spojenci zabránit tomu, aby země jako Rusko v budoucnu opět ohrožovaly evropský mír. Američtí a evropští lídři, kteří dnes jednají s Putinovým režimem, by měli mít jeho slova na paměti.
Keith Lowe
Původně vyšlo v magazínu Engelsberg Ideas jako The Iron Curtain 80 years on
Keith Lowe je mmj. autorem oceňované knihy Zdivočelý kontinent: Evropa po druhé světové válce (Paseka, 2015)